Velikonoce s DDM Astra
Velikonoce s DDM Astra
27.03.2021
Velikonoce jsou pro většinu mladších lidí nepochopeným svátkem, kdy děvčata přemýšlí, proč by se měla nechat od chlapců „vyšlehat“ vrbovými proutky. K čemu je to dobré? Chlapci si opět říkají, proč by vlastně měli vůbec někam chodit.
Pojďme si přiblížit jednotlivé dny před Velikonocemi a zkusme si najít na tomto významném období něco krásného….
Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějším svátkem, při kterém si připomínají umučení a z mrtvých vstání Ježíše Krista. Pro všechny ostatní jsou to svátky znamenající příchod jara. Velikonocím předchází 6 nedělí, a té poslední se říká květná.
Květná neděle otevírá týden před Velikonocemi, neboli svatý či pašijový týden. Nejdůležitějšími dny pašijového týdne jsou zelený čtvrtek, Velký pátek, bílá sobota a Velikonoční neděle známá jako Boží hod velikonoční. Ještě před těmito dny je jeden velmi důležitý den, a to je škaredá středa.
Škaredá středa, někdy nazývaná též jako sazometná, má hodně vysvětlení, proč se jí tak říká. Například sazometná, protože hospodyně vymetaly komíny, ačkoliv je čekalo velké pečení. Uklízelo se zkrátka celé hospodářství. Škaredá se jí ale říká především z toho důvodu, že tento den zradil Jidáš Ježíše a prodal ho za pověstných 30 stříbrných. Říká se, že se Jidáš škaredil, a proto vznikla pověra, že kdo se škaredí na škaredou středu, škaredit se bude následující rok po každou středu. Proto nezapomínejte, že upřímný úsměv je znakem poctivosti, a naopak mračení může značit škodolibost a závist. V tento den se také pečou takzvané jidáše, které byste si měli dát ke snídani na zelený čtvrtek.
Na zelený čtvrtek vstávaly v dřívějších dobách hospodyně ještě před svítáním, aby zametly celou domácnost. V tento den vždy utichnou všechny zvony, které se znovu rozezní až na bílou sobotu. Mezitím jsou zvony nahrazeny skupinkami dětí, většinou chlapci, kteří za pomocí řehtaček a klapaček obchází při každém klekání okolní domy. Za tuto námahu jim bývá u každého domu poslední den jejich obchůzky naděleno drobnou korunou či nějakou dobrotou.
Zelený čtvrtek by měl být také dnem odpuštěním, očisty a připomenutím poslední večeře Páně. Proto nezapomeňte odpustit těm, kterým máte něco za zlé a zkusit se udobřit. Očistu můžeme pojmout ze strany duševní i fyzické. Už podle barvy je zřejmé, že máte tělu dopřát hodně zelených potravin. Dříve to často bývala česneková polévka s nasekanými mladými kopřivami či jinými bylinkami. Tradičním jídlem tohoto dne býval, a stále je špenát, zelená čočka či třeba zelí.
Velký pátek, den klidu, modliteb, rozjímání, a také pro křesťany vzpomínka na ukřižování Ježíše Krista. V tento den se uklízí kostel, neslouží se mše a varhany zůstávají ztichlé. Pro tento den jsou hlavními symboly ticho, rozjímání a půst. Nemělo by se prát a pracovat na zahradě aby se nehnulo zemí. Měli bychom se naopak za rozbřesku omýt tekoucí studenou vodou pro krásu, ale hlavně pro zdraví. Také se věří, že Velký pátek je jeden ze dvou dnů, kdy se otevírá země a vydává své poklady, jako to třeba popsal už J. K. Erben ve své baladě Poklad. Můžete si zkusit s dětmi udělat třeba i bojovku o poklad.
Bílá sobota je dnem oplakávání smrti Ježíše Krista a následné radosti jeho vzkříšení. Přes den se neslouží mše, až z noci ze soboty na neděli, která je spojená s rozezněním zvonů a svěcením ohně, který by měl symbolizovat obnovení života a světla. V sobotu by se mělo zadělat na mazance i na beránka, slavnostně nazdobit společný stůl i dům. Úkolem chlapců je splést velikonoční pomlázku.
Velikonoční neděle, také nazývaná jako Boží hod velikonoční, je dobou, kdy se vrátil podle křesťanů Ježíš Kristus. Proto je tato neděle považována za vrchol křesťanských svátků. Na mších se žehná mazancům, beránkům, vajíčkám či chlebům…. Naši předkové si dříve přivstávali aby vyšli na nejbližší kopec a přivítali východ slunce. Zkuste to také a uvidíte, jak krásný den budete mít!
Velikonoční pondělí je dnem obchůzky a pomlázky. Smyslem velikonoční pomlázky je skrze spletené proutky, které jsou plné mízy, omladit lidské tělo. Chlapci za to dostávali a s přetrvávající tradicí dostávají malovaná vajíčka nebo nějakou sladkost. Mládenci by s pomlázkou měli chodit pouze v ranních hodinách a ukončit by ji měli do oběda. Po té, aby jim to nebylo líto, že je nikdo neomladí, mohou jim to děvčata vrátit tak, že je polijí studenou vodou.
Vidíte? Velikonoce nejsou jenom o velikonoční pomlázce, ale jsou také o odpuštění, smíření se. Dnes jsou důležitým aspektem předávání tradic mladším generacím.
Ačkoliv už to budou druhé Velikonoce, které prožijeme v jiném stylu, než jsme zvyklí, prosím, nezanevřete nad nimi! Minimálně udělejte sami sobě a svým nejbližším radost třeba tím, že se na ně bude na škaredou středu upřímně usmívat (a ne jen na ni), že na zelený čtvrtek odpustíte svým nepřátelům, na Velký pátek zavzpomínáte, o bílé sobotě připravíte společně s rodinou a s dětmi dobroty a o Velikonoční neděli začnete den třeba již zmíněným výšlapem a pohledem na vycházející slunce.
Krásné svátky velikonoční Vám přeje DDM ASTRA Zlín
Zpět
Pojďme si přiblížit jednotlivé dny před Velikonocemi a zkusme si najít na tomto významném období něco krásného….
Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějším svátkem, při kterém si připomínají umučení a z mrtvých vstání Ježíše Krista. Pro všechny ostatní jsou to svátky znamenající příchod jara. Velikonocím předchází 6 nedělí, a té poslední se říká květná.
Květná neděle otevírá týden před Velikonocemi, neboli svatý či pašijový týden. Nejdůležitějšími dny pašijového týdne jsou zelený čtvrtek, Velký pátek, bílá sobota a Velikonoční neděle známá jako Boží hod velikonoční. Ještě před těmito dny je jeden velmi důležitý den, a to je škaredá středa.
Škaredá středa, někdy nazývaná též jako sazometná, má hodně vysvětlení, proč se jí tak říká. Například sazometná, protože hospodyně vymetaly komíny, ačkoliv je čekalo velké pečení. Uklízelo se zkrátka celé hospodářství. Škaredá se jí ale říká především z toho důvodu, že tento den zradil Jidáš Ježíše a prodal ho za pověstných 30 stříbrných. Říká se, že se Jidáš škaredil, a proto vznikla pověra, že kdo se škaredí na škaredou středu, škaredit se bude následující rok po každou středu. Proto nezapomínejte, že upřímný úsměv je znakem poctivosti, a naopak mračení může značit škodolibost a závist. V tento den se také pečou takzvané jidáše, které byste si měli dát ke snídani na zelený čtvrtek.
Na zelený čtvrtek vstávaly v dřívějších dobách hospodyně ještě před svítáním, aby zametly celou domácnost. V tento den vždy utichnou všechny zvony, které se znovu rozezní až na bílou sobotu. Mezitím jsou zvony nahrazeny skupinkami dětí, většinou chlapci, kteří za pomocí řehtaček a klapaček obchází při každém klekání okolní domy. Za tuto námahu jim bývá u každého domu poslední den jejich obchůzky naděleno drobnou korunou či nějakou dobrotou.
Zelený čtvrtek by měl být také dnem odpuštěním, očisty a připomenutím poslední večeře Páně. Proto nezapomeňte odpustit těm, kterým máte něco za zlé a zkusit se udobřit. Očistu můžeme pojmout ze strany duševní i fyzické. Už podle barvy je zřejmé, že máte tělu dopřát hodně zelených potravin. Dříve to často bývala česneková polévka s nasekanými mladými kopřivami či jinými bylinkami. Tradičním jídlem tohoto dne býval, a stále je špenát, zelená čočka či třeba zelí.
Velký pátek, den klidu, modliteb, rozjímání, a také pro křesťany vzpomínka na ukřižování Ježíše Krista. V tento den se uklízí kostel, neslouží se mše a varhany zůstávají ztichlé. Pro tento den jsou hlavními symboly ticho, rozjímání a půst. Nemělo by se prát a pracovat na zahradě aby se nehnulo zemí. Měli bychom se naopak za rozbřesku omýt tekoucí studenou vodou pro krásu, ale hlavně pro zdraví. Také se věří, že Velký pátek je jeden ze dvou dnů, kdy se otevírá země a vydává své poklady, jako to třeba popsal už J. K. Erben ve své baladě Poklad. Můžete si zkusit s dětmi udělat třeba i bojovku o poklad.
Bílá sobota je dnem oplakávání smrti Ježíše Krista a následné radosti jeho vzkříšení. Přes den se neslouží mše, až z noci ze soboty na neděli, která je spojená s rozezněním zvonů a svěcením ohně, který by měl symbolizovat obnovení života a světla. V sobotu by se mělo zadělat na mazance i na beránka, slavnostně nazdobit společný stůl i dům. Úkolem chlapců je splést velikonoční pomlázku.
Velikonoční neděle, také nazývaná jako Boží hod velikonoční, je dobou, kdy se vrátil podle křesťanů Ježíš Kristus. Proto je tato neděle považována za vrchol křesťanských svátků. Na mších se žehná mazancům, beránkům, vajíčkám či chlebům…. Naši předkové si dříve přivstávali aby vyšli na nejbližší kopec a přivítali východ slunce. Zkuste to také a uvidíte, jak krásný den budete mít!
Velikonoční pondělí je dnem obchůzky a pomlázky. Smyslem velikonoční pomlázky je skrze spletené proutky, které jsou plné mízy, omladit lidské tělo. Chlapci za to dostávali a s přetrvávající tradicí dostávají malovaná vajíčka nebo nějakou sladkost. Mládenci by s pomlázkou měli chodit pouze v ranních hodinách a ukončit by ji měli do oběda. Po té, aby jim to nebylo líto, že je nikdo neomladí, mohou jim to děvčata vrátit tak, že je polijí studenou vodou.
Vidíte? Velikonoce nejsou jenom o velikonoční pomlázce, ale jsou také o odpuštění, smíření se. Dnes jsou důležitým aspektem předávání tradic mladším generacím.
Ačkoliv už to budou druhé Velikonoce, které prožijeme v jiném stylu, než jsme zvyklí, prosím, nezanevřete nad nimi! Minimálně udělejte sami sobě a svým nejbližším radost třeba tím, že se na ně bude na škaredou středu upřímně usmívat (a ne jen na ni), že na zelený čtvrtek odpustíte svým nepřátelům, na Velký pátek zavzpomínáte, o bílé sobotě připravíte společně s rodinou a s dětmi dobroty a o Velikonoční neděli začnete den třeba již zmíněným výšlapem a pohledem na vycházející slunce.
Krásné svátky velikonoční Vám přeje DDM ASTRA Zlín
